A právě v té době jsem se setkal s nádhernou osobou jménem Ježíš Kristus. Nebyl jsem tenkrát na tom nejlépe. Měl jsem jedinou motivaci ke studiu a tou byl strach z toho, že školu nedokončím. Začal jsem opakovat ročníky, izoloval jsem se od spolužáků a obecně jsem se cítil vyhořelý. Ani u rodičů jsem pochopení nenašel. Během našich telefonických hovorů mi vykreslovali černé scénáře toho, co se stane, když mé studium selže. Moje rodiče vyvíjeli nátlak, protože se sami chtěli ujistit že budu úspěšný. Ikdyž se snažili s dobrým úmyslem, nepomohlo to.

Rozhodl jsem se modlit. Vzpomínal jsem na chvíle z dětství, kdy jsem každou neděli cestou do sportovního centra procházel kolem kostela. Bohoslužba obvykle zrovna končila a lidé vycházeli ven hlavními dveřmi. Nikdy jsem žádné kázání neslyšel, nicméně jsem vždy viděl lidi na parkovišti po skončení shromáždění. Bylo na nich něco zvláštního, po čem jsem zatoužil. Viděl jsem u nich radost, pokoj a jednotu, s čímž jsem se nesetkal nikde jinde. Má modlitba byla prostá: „Bože, pošli někoho, kdo mne zavede do církve.“ Nechtěl jsem se k ničemu zavazovat, chtěl jsem ale pro sebe to, čeho jsem byl svědkem v dětství. O dva týdny později jsem zjistil, že mám nového spolubydlícího, který byl shodou okolností křesťanem. Strávili jsme hodiny pitím čaje a hraním šachů, kdy mi dlouho do noci odpovídal na mé otázky o Bohu. Brzy jsem začal navštěvovat církev a od té doby jsem nepřestal.

Zmínil jsem, že Bůh je překvapivě předvídatelný. Má ve zvyku dopustit chaos, aby z něj mohl vytvořit něco nového. Můj chaos nezmizel, já se však stal novým člověkem. Ukončil jsem studia, našel si práci a postupem času i úžasnou manželku. Co však bylo bolestné, přišel jsem o přátele a rodina mě zavrhla. Nenaplnil jsem bohužel jejich očekávání. Jak jsem tím vším prošel? Ježíš se stal součástí mého života. Začalo to mnohými otázkami a touhou najít odpovědi. Některé odpovědi zůstávájí skryty do chvíle, než si projdeme těžkým obdobím. Teď už vím, že Bůh obrátí každou situaci v můj prospěch. Jiné odpovědi lze nalézt jednoduše tím, že si čteme Bibli. Když jsem listoval jejími stránkami, Ježíš mi začal ukazovat Boha, kterého jsem nikdy nepoznal ale vždy potřeboval. Nastanou chvíle, kdy nám život připadá temný, chaotický a nic zdánlivě nedává smysl. Víte o tom, že Bůh není nikdy daleko? Když mu dovolíte vstoupit do vašeho světa, může vybudovat něco, co dalece převýší vaše očekávání. Přestaňte se ptát, proč jsou věci takové, jaké jsou. Začněte Boha prosit o to, aby se vám dal poznat. Postupem doby získáte odpovědi, které potřebujete.

Dnes mám radost, pokoj a jednotu, které mi dříve tak imponovaly. Nenašel jsem je nikde jinde než v církvi. Tam jsme v jednotě, protože jsme všichni požádali Boha, aby byl součástí našich životů a společně jej toužíme více poznávat. Nehledáte stejnou věc? Bůh stvořil dokonalý svět z chaosu (Genesis 1). Bůh čeká na to, aby i ve Vašem životě mohl udělat něco nového. V dětství jsem ignoroval, co mi srdce říkalo a každý víkend jsem kolem církve jen prošel. Kdybych se jen zastavil a poslouchal – kdo ví, jak jinak se můj život mohl odvíjet? Poslouchejte své srdce!

Tohle je můj příběh, jaký bude ten Váš? To, kde se dnes nacházíte, není poslední kapitolou. Je čas na novou, v níž bude Ježíš součástí Vašeho příběhu. Život je nepředvídatelný, Bůh je však překvapivě předvídatelný. Když dokázal stvořit něco nádherného z mého života – věřte mi, že pro Vás to udělá také.